Setkávání

Setkávání – míněno jako setkávání autora s výtvarným dílem, setkávání výtvarného díla (v našem případě loutky) s dalším umělcem, jenž  jej aplikuje dále (hra), setkávání užití díla ve hře s diváky atd., atd.

Z hlediska výtvarné výchovy jde o vytvoření figur, které jsou dále aplikovatelní v dalším umění – dramatu, a to různými formami (statické figury i pohyblivé loutky), vše v rámci možností zúčastněných dětí. K tomu sekundárně přistupuje i scénografická práce a vlastní zkoušení hry.

Z původního jednoho projektu (hrající Betlém) vzniklo postupně několik podprojektů na témata zadaná loutkoherci (rovněž žáci ZUŠ – LDO). Celý projekt se skládá z několika subprojektů:

-          Hvězda betlémská

-          Betlém

-          Pohádka o princích a zakleté princezně

-          Strašidla

-          Upír Uršulín

Originály nejsou vystaveny, neboť dosud „hrají“ v představeních LDO

Počet zúčastněných dětí: 
22
Doba trvání projektu: 
14 měsíců
Věk dětí
Od: 
6
Do: 
14
Seznam odevzdané dokumentace: 
2 oboustranné, 1 jednostranný panel
2 figury
1 CD (fotogr.)
Pedagogická reflexe projektu
Uveďte inspirační zdroje, proč jste se začali zabývat problematikou projektu, co bylo pro vás významné:: 
Prvotní inspirací bylo vytvoření vánočního betlému před několika lety. Později bylo toto téma každoročně zpracováváno různými způsoby, poslední větší realisace tohoto typu byl betlém pro město Tachov realisovaný symbolickými figurami v životní velikosti. Pro jeho odhalení na tachovském náměstí bylo vytvořeno i dramatické zpracování podstatných vánočních scén a dějů (scénář, kostýmy a scénu vytvořilo VO, dramatisace se ujalo taneční odd. a literárně dramatické odd. ZUŠ). To bylo další inspirací pro vzájemnou spolupráci jak ve scénografii, tak především ve vytvoření hrajících figur (loutek). Na tomto základě byl projekt vytvořen. Témata jednotlivých „subprojetů“ pak zadala loutkoherecká třída LDO.
Inovační přínos projektu podle vašeho názoru:: 
Inovační přínos lze spatřit především v těchto aspektech: - spolupráce s jinými odd. ZUŠ - aplikaci uměleckého díla v praxi - přizpůsobení (zvolení) technologie výtvarné práce pro požadovanou aplikaci - využití vlastní představivosti při vytváření podob ztvárňovaných postav - zpracování i neobvyklých úkolů – scénografie, kostýmy pro loutky i herce apod.
Mapování tvůrčího procesu
Navázání na zkušenosti zúčastněných dětí:: 
První zkušenosti s tímto typem figurální tvorby byly první betlémy, jejichž vyvrcholením byl tachovský betlém, instalovaný na tachovském náměstí. Spolupráce s dalšími odd. ZUŠ (LDO, TO) vznikla při studování scény pro slavnostní odhalení tohoto betlému (VO vytvořilo i celou scénu, vyrobilo kostýmy a zpracovalo scénář). Na základě toho vzniklo pokračování projektu – VO vytvoří podle scénářů LDO scény a figury (loutky), které následně budou hrát v připravovaných představeních. Při jejich tvorbě bylo nutné řešit jak otázku podoby (představy dětí o jednotlivých postavách a jejich podobě) jednotlivých figur, tak i otázky jejich úlohy v příslušné hře a pohybových (herních) možností jednotlivých loutek; rovněž i otázku použití matriálů a techniky. Otázky řešily pod vedením děti samy až do stanovení konečné podoby. Nejdůležitější části loutek – hlavy – byly po diskusi kašírované nebo vytvořené z keramické hlíny (podle věku a schopností dětí). U tachovského betlému bylo řešení konstrukce figur složitější a je výsledkem dlouhých diskusí. Základ tvoří dřevěné kostry, tvar je modelován z drátěného pletiva a polepen papírem. Ve všech případech jde o kolektivní práce (na tvorbě každé postavy se podílelo více dětí).
Kritéria, kterými byl usměrňován proces tvorby:: 
- při vytváření figury dodržet její charakter jako dramatické postavy - aplikovatelnost hotového díla - dodržení podmínek daných scénářem - dodržení technologických postupů zvolených technik - schopnost jednotlivých dětí (usměrnění volby techniky dle jeho schopností) - příprava (i průběh korekce vlastní práce) zaměřena více na dialog s dětmi než na pedagogický příkaz – děti samy nakonec dospějí k optimálnímu řešení - dlouhodobá trvanlivost díla (předpokládá se jejich použití i v dalších letech)
Sebereflexe autora coby tvůrce:: 
Na tomto projektu jsou podstatné především tyto skutečnosti: - nutnost spolupráce s dalšími autory (spoluautory) i herci, kteří budou vytvořené dílo aplikovat - respektování názoru druhých, vedení dialogu (komunikace s okolím) do dosažení konečného konsensu - respektování práce druhých (jednotlivé části figur vytvářely různé děti) - přizpůsobit nápad, podobu a technologii daným požadavkům na aplikaci díla při zachování vlastních nápadů - trpělivost při tvorbě díla (některé technologie jsou časově náročné)
Jak proběhlo komunikační ověření?: 
zhodnocení formou diskuse (s učitelem i navzájem), dialog s herci, názory nezávislých diváků po shlédnutí představení. Jedinečný prožitek autorů (dětí) při sledování jiných dětí, kteří s jejich díly hrají příslušné představení – nejen jako další faktor inspirující k další práci
Setkávání
Setkávání
Setkávání
Setkávání
Setkávání
Setkávání