Vnitřní komunikace

Vložil/a katerina zedinkova (bez ověření), Ne, 03/07/2010 - 21:42

Získal:

cenu

Text kurátora:

Projekt, zaměřený na podporu senzitivity názorně umožňuje žákům hledat souvislosti mezi formou lineárního projevu a psychosomatickými pocity. Ukazuje jednu z možností realizace učiva a kompetencí RVP - v základní rovině přístupu k vizuálnímu vnímání a způsobům jeho vyjadřování - „rozvíjení smyslové citlivosti", které často zůstává na okraji, protože učitele nemají dostatečné nástroje k jejich naplnění. Velmi jednoduchá metoda, srovnávání účinnosti znaku a změny jejho obsahu pouze proměnou velikosti je zobecnitelná na další podobné postupy - tvorba a porovnávání nejméně dvou znaků a komunikace se žáky o rozdílu v jejich účincích a působení.

Doc. Jaroslav Vančát

Výtvarný projekt "Vnitřní komunikace" je osobní výpovědí hovořící prostřednictvím abstrahovaného znaku vlastního jména, který se stává nositelem různých obsahů a významů. Je jednou z možností, jak výtvarně a s prožitkem vyjádřit sám sebe - své nitro.

Počet zúčastněných dětí:

Doba trvání projektu:

září 2006 – duben 2008

Věk dětí

Od:

Do:

Seznam odevzdané dokumentace:

Soubor na A1, 9 ks, obrazy, kopie, foto

zvětšenina malba, 1 ks, obraz

kachle, 3 ks, keramika

veškerá dikumentace projektu, 1 CD ROM

popis projektu, 1 ks, text

Pedagogická reflexe projektu

Uveďte inspirační zdroje, proč jste se začali zabývat problematikou projektu, co bylo pro vás významné::

Inspiračním zdrojem byl vlastní zážitek s automatickým psaním a pokus dovést děti k uvolněnému, vůlí nekontrolovanému psaní vlastního jména až po nečitelné klikyháky: tento proces stál na startu celého výtvarného projektu. Po několika krocích se každý dopracoval ke svému vlastnímu výtvarnému znaku a s ním jsme potom pracovali v různých souvislostech různými technikami.

Inovační přínos projektu podle vašeho názoru::

Inovační přínos vidím zejména v tom, že v průběhu tvorby byl akceptován co nejužší kontakt se sebou samým. Děti se dopracovaly ke svému vlastnímu znaku, který se zrodil z jejich jména a pak s ním de facto pracovaly po celou dobu. Byla to jejich osobní niterná výpověď.

Mapování tvůrčího procesu

Navázání na zkušenosti zúčastněných dětí::

Počátek tohoto projektu byl pro děti zcela mimo jejich zkušenosti: byly "hozeny do vody", nevěděly, do čeho jdou, šlo spíše o odvahu podstoupit neobvyklou prožitkovou akci. Každý se v tomto počátečním uvolňovacím procesu ocitl sám (děti byly izolovány v různých třídách, aby nebyly rušené a mohly se uvolnit a zažít svůj vlastní vnitřní temperament). Výtvarné zkušenosti s technikami a materiály zde samozřejmě byly.

Kritéria, kterými byl usměrňován proces tvorby::

Nejdůležitějším kritériem v průběhu celého tvůtčího procesu byl důraz na co možná nejniternější kontakt se sebou samým - ať už při výběru barev, technik, nebo třeba způsobu, jak budu rýt svůj linoryt.

Sebereflexe autora coby tvůrce::

Autorka projektu zpočátku také vstupovala spolu s dětmi do zcela neznámých vod - i když linie koncepce zde od začátku byla. Projekt se ale rychle úspěšně rozběhl a začal rozvíjet k autorčině velké radosti a celý jeho více než roční časový rozsah provázelo vzájemné obohacování osobitými výtvory. Projekt vnímám jako nosný a schopný otevřít další výtvarné cesty.

Jak proběhlo komunikační ověření?:

Komunikační ověřování probíhalo průběžně. Projekt byl při veřejné prezentaci na konci roku 2008 hodnocen velice kladně a to nás přivedlo k opětovné diskusi se žáky nad celým souborem, kdy jsme znovu společně reflektovali celý tvůrčí proces. Cítili jsme se obohaceni zejména při pohledu na projekt jako na celek. Zároveň jsme zvažovali, jakými výtvarnými cestami by se práce na tomot tématu mohla dále ubírat.

Poznatky pro případné opakování projektu nebo jeho pokračování::

Autorka zamýšlí se k projektu znovu vrátit, obohatit jej novými myšlenkami a výtvarnými modifikacemi dále posunout jeho vyznění.